Thermal Stability of the Summer Period in Schoolrooms

Abstract:

Schoolrooms in school facilities are the most problematic in maintenance of the internal microclimate and that is why, they have strict hygiene requirements. The generated pollutants in this space are not only affected by the presence of people but especially by solar radiation and orientation of doors and windows to the cardinal points. Considerable importance have the size of the windows, because the room must meet the standards criteria for minimum daily requirement of iluminance D_min. Increasing outdoor temperature, solar radiation and stay of persons in the classrooms are important aspects that irreversibly lead to deterioration of the microclimatic conditions in these areas. This leads to premature fatigue, loss of concentration, which may lead to headaches, for example. This paper aims to determine the impact of available instruments commonly used in practice to reduce the thermal load of sunlight in the classrooms and determine the actual effectiveness of individual instruments in the real environment.

• Periodical: Advanced Materials Research (Volume 899)
• Pages: 346-351
• DOI: https://doi.org/10.4028/www.scientific.net/AMR.899.346
• Online since: February 2014
• Authors: Irena Svatošová*, Lenka Michnová
• Keywords: Microclimate, Relative Humidity, Schoolrooms, Solar Radiation, Temperature

References

[1] 2010/31/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady: O energetické náročnosti budov. Evropský parlament a rada evropské unie: Úřední věstník evropské unie, 19. května 2010. Dostupné z: http: /www. tzb-info. cz/pravni-predpisy/smernice-evropskeho-parlamentu-a-rady-2010-31-eu-o-energeticke-narocnosti-budov-prepracovani.

DOI: 10.24132/zcu.2021.09228.135-158

[2] Vyhláška č. 78/2013 O energetické náročnosti budov.

[3] ČSN 73 05 40 1-4 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky/2011 Část 3: Návrhové hodnoty veličin/2005 Část 4: Výpočtové metody.

[4] ČSN 15 316 1 Tepelné soustavy v budovách – Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy - Část 1, 2, 3, 4.

[5] ČSN EN 15 665 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov.

[6] ČSN EN 15 241 – Větrání budov – Výpočtové metody ke stanovení energetických ztrát způsobených větráním a infiltrací v komerčních budovách.

[7] ČSN EN 15 243 – Větrání budov – Výpočet teplot v místnosti, tepelné zátěže a energie pro budovy s klimatizačními systémy.

[8] Vyhláška č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

[9] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

[10] Vyhláška č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních, pobytových místností některých staveb.

[11] ČSN EN 15 251 Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, tepelného prostředí, osvětlení a akustiky.

[12] ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov –Část 3: Návrhové hodnoty veličin.

[13] ČSN EN 12 831 Otopné soustavy v budovách – Výpočtová metoda pro tepelné ztráty.

[14] ČSN 73 0550 Stanovení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí a budov, měření a kontrola tepelných ztrát budov, prosinec (1994).

[15] MÁLEK,B., MATTHAUSEROVÁ,Z.: Metodický návod pro měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, ročník 2004, částka 11, HEM -3444-12. 2. 04/4133, Praha (2004).

[16] HAVERINEN-SHAUGHNESSY, U., D. J. MOSCHANDREAS a R. J. SHAUGHNESSY. Association between substandard classroom ventilation rates and students' academic achievement. Indoor Air. 2011, vol. 21, issue 2, s. 121-131. DOI: 10. 1111/j. 1600-0668. 2010. 00686. x. Dostupné z: http: /doi. wiley. com/10. 1111/j. 1600-0668. 2010. 00686. x.

DOI: 10.1111/j.1600-0668.2010.00686.x